Židé jsou jedním z nejstarších národů na světě. Bible, starověcí historici mimo Bibli, stejně jako archeologie, ti všichni zaznamenávají jejich historii. Máme o jejich historii více faktů než o historii jakéhokoli jiného národa. Tyto informace použijeme ke shrnutí jejich historie. Abychom usnadnili sledování historie Izraelitů (starozákonní výraz pro židovský národ), použijeme časové osy.
Abraham: Začátek židovského rodokmenu
Časová osa začíná Abrahamem . Bůh slíbil, že skrze něj požehná všem národům. Poté ho Bůh vyzkoušel symbolickou obětí jeho syna Izáka . Toto znamení ukazovalo na Ježíše tím, že označovalo budoucí místo jeho oběti. Bůh poté Izákova syna pojmenoval Izrael . Časová osa pokračuje zeleně, když byli potomci Izraele otroky v Egyptě. Toto období začalo Josefem, synem Izraele (genealogie byla: Abraham -> Izák -> Izrael (také známý jako Jákob) -> Josef). Vedl Izraelity do Egypta, kde je později Egypťané zotročili.
Mojžíš: Izraelité se stali národem pod Bohem
Mojžíš vyvedl Izraelity z Egypta morovou bitvou Pesach , která zničila Egypt a umožnila Izraelitům exodus z Egypta do izraelské země. Před svou smrtí Mojžíš oznámil Izraelitům požehnání a kletby (když se časová osa změní ze zelené na žlutou). Bůh požehná jejich poslušnosti, ale prokleje je, pokud neposlouchají. Tato požehnání a kletby budou židovský lid pronásledovat navždy.
Izraelité žili několik set let ve své zemi, ale neměli krále ani hlavní město Jeruzalém. S králem Davidem v roce 1000 př. n. l. se to však změnilo.
David zakládá královskou dynastii v Jeruzalémě
David dobyl Jeruzalém a učinil z něj své hlavní město. Dostal zaslíbení o příchodu „Krista“. Od té doby židovský lid čekal na „Kristova“ příchod. Jeho syn Šalomoun, bohatý a slavný , ho nahradil a postavil první židovský chrám na hoře Moria v Jeruzalémě. Potomci krále Davida vládli asi 400 let. Toto bylo období izraelské slávy – měli slíbená požehnání. Byli mocným národem; měli vyspělou společnost, bohatou kulturu a velkolepý chrám. Časová osa zobrazuje toto období akvamarínovou modří (1000 – 600 př. n. l.).
Starý zákon ale také popisuje jejich rostoucí korupci v této době. Mnoho proroků v tomto období varovalo Izraelity, že pokud nebudou činit pokání, přijdou Mojžíšovy kletby . Izraelský národ však jejich varování ignoroval. Během této doby se Izraelité rozdělili na dvě samostatná království. Severní království Izrael neboli Efraim a jižní království Juda. Je to jako dnešní Korejci, jeden národ rozdělený na dvě země – Severní a Jižní Koreu.
První židovský exil do Babylonu
Konečně kolem roku 600 př. n. l. došlo k prokletím. Nabuchodonozor, mocný babylonský král, přišel přesně tak, jak Mojžíš předpověděl 900 let předtím, když napsal ve svém Prokletí :
49 Z daleka, až od konce světa, na tebe Hospodin přivede národ, jenž přiletí jako orel, národ, jehož jazyku nerozumíš, 50 surový národ, jenž nebere ohled na starce a neslituje se nad dítětem. 51 Bude požírat plod tvého dobytka i plody tvé půdy, dokud nebudeš vyhlazen. Nenechá ti obilí, víno ani olej, vrh tvého skotu ani mláďata tvého bravu, dokud tě nevyhubí. 52 Sevře tě ve tvých všech městech po celé zemi, dokud se nezhroutí tvé vysoké hradby a opevnění, na něž jsi spoléhal. Sevře tě ve všech tvých městech po celé zemi, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh!
Pátá Mojžíšova 28:49-52
Nebukadnesar dobyl Jeruzalém, vypálil ho a zničil chrám, který postavil Šalomoun. Poté Izraelity vyhnal do Babylonu. Tím se naplnila Mojžíšova předpověď:
63 Stane se, že tak jako vám Hospodin rád prokazoval dobrodiní a dával vám vzrůst, stejně tak rád vás Hospodin zničí a vyhladí, takže budete vyrváni ze země, kterou přicházíš obsadit.
64 Hospodin vás rozptýlí mezi všechny národy, od jednoho konce světa po druhý. Tam budete sloužit cizím bohům, které jsi nepoznal ty ani tví otcové, bohům ze dřeva a z kamene.
Pátá Mojžíšova 28:63-64
Takže po dobu 70 let, období znázorněné červeně, žili Izraelité jako vyhnanci mimo zemi zaslíbenou Abrahamovi a jeho potomkům . Termín Židé vznikl v tomto období a odkazoval se na jejich nejvýznamnější kmen Juda.
Návrat z exilu pod Peršany
Po jejich vyhnanství dobyl Babylon perský císař Kýros a stal se nejmocnější osobou na světě. Dovolil Židům vrátit se do své země.
Nicméně už nebyli nezávislou zemí, ale provincií v Perské říši. Toto trvalo 200 let, což je na časové ose znázorněno růžovou barvou. Během této doby Židé znovu vybudovali židovský chrám (známý jako 2. chrám) a město Jeruzalém. Ačkoli Peršané Židům dovolili vrátit se do izraelské země, mnozí zůstali v exilu v zahraničí.
Období Řeků
Alexandr Veliký pak dobyl Perskou říši a na dalších 200 let učinil z Izraelitů provincii v Řecké říši. Časová osa toto období zobrazuje tmavě modrou barvou.
Období Římanů
Poté Římané porazili Řeckou říši a stali se dominantní světovou mocností. Židé se opět stali provincií v této říši. Časová osa zobrazuje toto období světle žlutou barvou. Toto je doba, kdy žil Ježíš. To vysvětluje, proč jsou v evangeliích římští vojáci. Římané vládli Židům v Izraeli za Ježíšova života.
Druhé židovské exil pod Římany
Od dob Babylóňanů (586 př. n. l.) Židé nebyli nezávislí. Vládla jim řada dalších říší. Židům to vadilo a vzbouřili se proti římské nadvládě. Římané přišli a zničili Jeruzalém (70 n. l.) a vypálili Druhý chrám. Poté Židy deportovali jako otroky po celé Římské říši. Toto byl druhý židovský exil. S rozlehlostí Římské říše se Židé nakonec rozptýlili po celém světě.
Takto žili Židé téměř 2000 let, rozptýleni po cizích zemích a nikdy tam nebyli zcela přijati. V těchto různých zemích pravidelně trpěli velkým pronásledováním. Toto pronásledování Židů bylo obzvláště patrné v Evropě. Od Španělska v západní Evropě až po Rusko žili Židé v těchto královstvích často v nebezpečných situacích. Židé emigrovali do Indie a Kaifengu v Číně, aby unikli tomuto pronásledování. Mojžíšovy kletby z roku 1500 př. n. l. byly přesným popisem toho, jak žili.
65 Mezi těmi národy si však neoddychneš; nenajdeš tam odpočinek ani pro své chodidlo. Hospodin ti tam dá bázlivé srdce, vyhaslé oči a sklíčenou duši.
Pátá Mojžíšova 28:65
Bůh dal Izraelitům kletby , aby se lidé ptali:
24 A dostanou odpověď: „Protože opustili smlouvu Hospodina, Boha svých otců, kterou s nimi uzavřel, když je vyvedl z Egypta.
Pátá Mojžíšova 29:24
A odpověď:
25 Odešli sloužit cizím bohům a klaněli se jim – bohům, které nepoznali a které jim neurčil. 26 Proto Hospodin vzplanul vůči této zemi hněvem a přivedl na ni každé prokletí zapsané v této knize. 27 Hospodin je v zuřivém hněvu a hrozném rozlícení vyrval z jejich země a vyhnal je do jiné země, kde jsou až dodnes.“
28 Skryté věci náležejí Hospodinu, našemu Bohu. Zjevné věci však navěky náležejí nám a našim synům – totiž abychom plnili všechna slova tohoto Zákona.
Pátá Mojžíšova 29:25-28
Níže uvedená časová osa zobrazuje toto období 1900 let jako dlouhý červený pruh.
Všimněte si, že židovský lid prošel dvěma obdobími exilu. Druhé exilu však bylo mnohem delší než první.
Holocaust 20. století
Pronásledování Židů vyvrcholilo, když se Hitler prostřednictvím nacistického Německa pokusil vyhladit všechny Židy žijící v Evropě. Šest milionů Židů přišlo o život v tom, co dnes známe jako holocaust . Hitlerovi se to téměř podařilo, ale byl poražen a zbytek Židů přežil.
Moderní znovuzrození Izraele
Skutečnost, že existovali lidé, kteří se po tisíci letech bez vlasti identifikovali jako „Židé“, byla pozoruhodná. Během tohoto období Židé dokonce ztratili svůj rodný jazyk, hebrejštinu. To však umožnilo, aby se naplnila poslední slova Mojžíše, napsaná před 3500 lety. V roce 1948 svět prostřednictvím Organizace spojených národů spatřil neuvěřitelné znovuzrození moderního státu Izrael. Tím se naplnilo to, co Mojžíš napsal o staletí dříve o tom, jak jejich exil skončí.
3 potom Hospodin, tvůj Bůh, obrátí tvůj úděl. Slituje se nad tebou, vrátí tě zpět a shromáždí tě ze všech národů, mezi něž tě Hospodin, tvůj Bůh, rozptýlil. 4 I kdybys byl zahnán na sám konec světa, i odtamtud tě Hospodin, tvůj Bůh, shromáždí, i odtamtud tě posbírá! 5 Hospodin, tvůj Bůh, tě přivede do země, kterou získali tví otcové, a znovu ji získáš. Způsobí, aby se ti vedlo šťastně, a rozmnoží tě více než tvé otce.
Pátá Mojžíšova 30:3-5
Židé založili svůj moderní stát Izrael navzdory velkému odporu. Většina okolních národů vedla proti Izraeli válku v roce 1948… v roce 1956… v roce 1967 a znovu v roce 1973. Izrael, velmi malý národ, byl někdy ve válce s pěti národy současně. Izrael však nejen přežil, ale jeho území se zvětšilo. V šestidenní válce v roce 1967 Izrael znovu získal Jeruzalém, své historické hlavní město, které David založil před 3000 lety. Vznik státu Izrael a důsledky těchto válek vytvořily jedno z nejobtížnějších geopolitických napětí v dnešním světě.
Jak Mojžíš předpověděl (dále rozebráno zde ), znovuzrození Izraele vytvořilo pro Židy impuls k návratu do Izraele. Mojžíšovým požehnáním jsou „shromažďováni“ z nejvzdálenějších zemí a přiváděni „zpět“. Mojžíš napsal , že by si měli uvědomit důsledky jak Židé, tak i Nežidé.