Guru (गुरु) comes from ‘Gu’ (darkness) and ‘Ru’ (light) in its original Sanskrit. A Guru teaches to dispel the darkness oGuru (गुरु) pochází z původního sanskrtu ze slov „Gu“ (temnota) a „Ru“ (světlo). Guru učí rozptýlit temnotu nevědomosti světlem pravého poznání. Ježíš, promlouvající z břehů Galileje, to ilustroval učením s takovým dopadem, že to bylo cítit i o 1900 let později a daleko v Indii díky jeho vlivu na Mahátmu Gándhího.
Gándhí a Ježíšovo kázání na hoře
V Anglii, 1900 let po Ježíšově narození, dostal mladý student práv z Indie, dnes známý jako Mahátma Gándhí (nebo Mohandás Karamčand Gándhí), Bibli . Když četl Ježíšovo učení známé jako Kázání na hoře, vyprávěl
„Kázání na hoře, které se mi dotklo přímo srdce.“
MK Gandhi, Autobiografie ANEB Příběh mých experimentů s pravdou. 1927, s. 63
Ježíšovo učení o „nastavení druhé tváře“ poskytlo Gándhímu vhled do starověkého hinduistického konceptu neubližování a nezabíjení. Gándhí později toto učení zdokonalil v politickou sílu v Satyagraha, svém nenásilném nespolupracování s britskými vládci. Několik desetiletí satyagraha vedlo k nezávislosti Indie na Velké Británii, a to převážně mírovou cestou. Ježíšovo učení to všechno spustilo.
Co tedy Ježíš učil?
Ježíšovo kázání na hoře
Poté, co Ježíše ďáblem pokoušel, začal učit. Jeho nejdelší poselství zaznamenané v evangeliích se nazývá Kázání na hoře . Přečtěte si celé kázání a zde uvádíme hlavní body. Poté se pro hlubší vhled podíváme zpět k Mojžíšovi.
Ježíš učil toto:
21 Slýchali jste, že předkům bylo řečeno: ‚Nezabíjej,‘ [a] a kdokoli by někoho zabil, bude vydán soudu. 22 Já vám však říkám, že každý, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu. Kdokoli by svému bratru řekl: ‚Tupče!‘ [b] bude vydán veleradě, a kdokoli by mu řekl: ‚Blázne!‘ bude vydán pekelnému ohni. 23 Proto když bys přinášel na oltář svůj dar a tam si vzpomněl, že tvůj bratr má něco proti tobě, 24 nech svůj dar tam před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem. Teprve potom přijď obětovat svůj dar. 25 Se svým odpůrcem se dohodni rychle, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj odpůrce nevydal soudci a soudce zřízenci a byl bys vsazen do vězení. 26 Amen, říkám ti: Určitě odtamtud nevyjdeš, dokud nevrátíš poslední haléř.
Matouš 5:21-26
Cizoložství
27 Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Necizolož.‘ [a] 28 Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci. 29 Svádí-li tě tvé pravé oko, vyloupni je a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. 30 Svádí-li tě tvá pravá ruka, usekni ji a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo přišlo do pekla.
Matouš 5:27-30
Rozvod
31 Také bylo řečeno: ‚Kdo chce zapudit svou manželku, musí jí dát rozlukový list.‘ 32 Já vám však říkám, že každý, kdo zapudí svou manželku (kromě případu smilstva), přivádí ji k cizoložství; a každý, kdo si zapuzenou vezme, cizoloží.
Matouš 5:31-32
Přísahy
33 Slýchali jste také, že předkům bylo řečeno: ‚Nebudeš křivě přísahat‘ a ‚Své sliby Hospodinu splň.‘ 34 Já vám však říkám, abyste vůbec nepřísahali, ani při nebi, protože to je Boží trůn, 35 ani při zemi, protože to je podnož jeho nohou, ani při Jeruzalému, protože to je město toho velikého Krále. 36 Nepřísahej ani na svou hlavu. Nemůžeš přece jediný svůj vlas udělat bílým nebo černým. 37 Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od zlého.
Matouš 5:33-37
Oko za oko
38 Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko, zub za zub.‘ 39 Já vám však říkám, abyste neodporovali zlému člověku. Když tě někdo udeří do pravé tváře, nastav mu i druhou. 40 Když se s tebou někdo chce soudit, aby tě připravil o košili, nech mu i plášť. 41 Když tě někdo nutí jít s ním jednu míli, jdi dvě. 42 Tomu, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si od tebe chce půjčit, se neodvracej.
Matouš 5:38-42
Láska k nepřátelům
43 Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Miluj svého bližního a svého nepřítele měj v nenávisti.‘ 44 Já vám však říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. 45 Tak budete synové svého Otce v nebesích. On přece dává svému slunci vycházet na dobré lidi i na zlé a posílá déšť na spravedlivé i nespravedlivé. 46 Jakou máte odplatu, když milujete jen ty, kdo milují vás? Nedělají snad totéž i výběrčí daní? 47 A co mimořádného děláte, když zdravíte jen své bratry? Nedělají to snad i pohané? 48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
Matouš 5:43-48
Kázání na hoře odhaluje autoritu
Ježíš učil ve formě „Slyšeli jste, že bylo řečeno… ale já vám říkám…“. V této struktuře nejprve citoval Mojžíše a poté rozšířil rozsah příkazu na vnitřní motivy, myšlenky a slova. Ježíš učil tak, že přijímal přísné příkazy dané skrze Mojžíše a jejich plnění ještě více ztěžoval !
Pozoruhodný je ale způsob, jakým rozšířil příkazy Mojžíšova zákona. Učinil tak na základě své vlastní autority. Jednoduše řekl: „Ale já vám říkám…“ a tím rozšířil rozsah příkazu. Právě tato autorita, kterou si jednoduše přivlastnil, byla tím, co jeho posluchače zasáhlo.
28 Když Ježíš dokončil tuto řeč, zástupy žasly nad jeho učením. 29 Učil je totiž jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma.
Matouš 7:28-29
Ježíš učil jako někdo s velkou autoritou. Dřívější bibličtí proroci předávali lidem poselství od Boha, ale zde to bylo jiné. Proč mohl Ježíš učit takto? Žalm 2, kde byl poprvé předpovězen titul „Kristus“, popisuje Boha, jak mluví ke Kristu takto
8 Požádej mě a já učiním
národy země tvým dědictvím,
nejzazší končiny tvým vlastnictvím.Žalmy 2:8
Bůh dal „Kristovi“ moc nad národy, a to až do končin země. Ježíš si tedy jako Kristus nárokoval autoritu učit, jak to dělal.
Prorok a Kázání na hoře
Ve skutečnosti dávno předtím Mojžíš předpověděl příchod „Proroka“, který měl být jedinečný ve způsobu svého učení. Mojžíš napsal
18 Zprostřed jejich bratrů jim vzbudím proroka, jako jsi ty. Vložím svá slova do jeho úst a on jim poví vše, co mu přikáži. 19 Kdokoli neposlechne má slova, která promluví mým jménem, s takovým zúčtuji já sám.
Pátá Mojžíšova 18:18-19
Svým učením Ježíš uplatňoval svou autoritu jako Kristus a naplnil Mojžíšovo proroctví o přicházejícím Prorokovi, který bude učit s autoritou Božích „slov v ústech“. Byl Kristem i Prorokem.
Ježíš a Mojžíš
Ježíš ve skutečnosti chtěl celým způsobem, jakým pronesl Kázání na hoře, Mojžíše srovnat i postavit do kontrastu. Pronést toto kázání…
Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu. Posadil se, a když k němu přistoupili jeho učedníci,
Matouš 5:1
Proč Ježíš vystoupil na horu? Všimněte si, co Mojžíš udělal, aby obdržel Desatero přikázání .
Hospodin sestoupil na vrchol hory Sinaj a zavolal Mojžíše na vrchol hory. Mojžíš tedy vystoupil (Ex 19,20)
Mojžíš „vystoupil“ na horu, aby přijal Desatero přikázání. Když Ježíš rovněž „vystoupil“ na horu, přijal roli Mojžíše. To dává smysl, protože Prorok , který měl přijít, měl být
18 Zprostřed jejich bratrů jim vzbudím proroka, jako jsi ty. Vložím svá slova do jeho úst a on jim poví vše, co mu přikáži.
Pátá Mojžíšova 18:18
Prorok musel být jako Mojžíš, a protože Mojžíš vystoupil na horu, aby předal své učení, tak učinil i Ježíš.
Boží plán projevený ve své harmonii a jednotě
To ukazuje jednotu v myšlení a záměru, která sahá přes tisíc let. Pouze jedna mysl může překlenout tak dlouhý časový interval – Boží. To svědčí o tom, že se jedná o Jeho plán. Plány pocházející od lidí jsou v rozporu s plány jiných lidí. Podívejte se na nespočet politických a ekonomických plánů, které si vzájemně odporují. Ale tento plán ukazuje jednotu a harmonii táhnoucí se dějinami – ukazatel toho, že jej Božství uvedlo do pohybu.
Zahájení nové éry pro nás
Ačkoli se Ježíš a Mojžíš při výstupu na horu vzájemně vzorně řídili, ti, kdo přijímali jejich učení, to neudělali. Ježíš nechal své učedníky vystoupit přímo na horu, aby byli blízko něj, když se posadil a učil. Ale když Mojžíš přijal Desatero přikázání…
21 Hospodin Mojžíšovi řekl: „Jdi dolů a varuj lid, ať se nepokoušejí proniknout k Hospodinu, aby ho spatřili. Mnoho by jich padlo. 22 Také kněží, kteří přistupují k Hospodinu, ať se posvětí, aby se na ně Hospodin neobořil.“
Druhá Mojžíšova 19:21-22
Lidé, kteří přijali Desatero přikázání, se nemohli přiblížit k hoře pod trestem smrti, ale Ježíšovi následovníci mohli sedět přímo s ním na hoře, když učil. To demonstrovalo úsvit nové éry, charakterizované blízkostí k Bohu, spíše než vzdáleností od Něho. Jak vysvětluje Nový zákon
18 neboť skrze něj můžeme všichni přistupovat v jednom Duchu k Otci.
19 A tak již nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané svatých a členové Boží rodiny.
Efezským 2:18-19
Ježíš ukázal, jak s ním jeho posluchači seděli, že se nám nyní otevírá cesta stát se „členy jeho domácnosti“.
Jeho zpráva ale také vysvětlovala, co očekává od „členů své domácnosti“.
Ty a já a Kázání na hoře
Toto kázání vás může mást. Jak může někdo žít podle takových přikázání, která oslovují naše srdce a naše motivy? Jaký byl Ježíšův záměr? Odpověď vidíme v jeho závěrečné větě.
48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
Matouš 5:48
Všimněte si, že se jedná o příkaz, nikoli o návrh. Požadoval, abychom byli dokonalí !
Proč?
Protože Bůh je dokonalý a pokud máme být členy jeho domácnosti, pak nic menšího než dokonalé nestačí. Často si myslíme, že možná bude stačit více dobrých než špatných skutků. Ale kdyby to tak bylo a Bůh by nás dovolil vstoupit do jeho domácnosti, zničili bychom dokonalost Jeho domu a proměnili bychom ho v nepořádek, který máme na tomto světě. Je to naše chtíč, chamtivost a hněv, co ničí naše životy zde dnes. Pokud se vstoupíme do Jeho domácnosti stále zotročeni touto chtíčem, chamtivostí a hněvem, pak se tato domácnost rychle stane jako tento svět – plná problémů, které jsme si sami způsobili.
Ve skutečnosti se velká část Ježíšova učení zaměřovala spíše na naše nitro než na vnější obřady. Zamysleme se nad tím, jak se jinde zaměřuje na naše nitro.
20 Potom řekl: „Co z člověka vychází, to člověka špiní. 21 Z nitra lidského srdce vycházejí zlé myšlenky, smilnění, krádeže, vraždy, 22 cizoložství, chamtivost, ničemnost, lstivost, nestydatost, závist, urážky, pýcha, potrhlost. 23 Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a špiní člověka.“
Marek 7:20-23
Dokonalá domácnost pro nás
Dokonalá vnitřní čistota je tedy požadovaným standardem pro Jeho domácnost. Bůh do své dokonalé domácnosti vpustí pouze „dokonalé“. To ale s sebou nese obrovský problém.
Jak se dostaneme do této domácnosti, když nejsme dokonalí?
Naprostá nemožnost být dostatečně dokonalí by nás mohla přivést k zoufalství.
Ale přesně to on chce! Když zoufale z toho, že někdy budeme dost dobří, když přestaneme důvěřovat ve své vlastní zásluhy, pak se stáváme „chudími duchem“. A Ježíš na začátku celého tohoto kázání řekl:
3 „Blaze chudým v duchu,
neboť jim patří nebeské království.Matouš 5:3
Počátek moudrosti pro nás nespočívá v tom, abychom tato učení zavrhovali, jako by se na nás nevztahovala. Ano! Standardem je „ být dokonalý “. Jakmile si tento standard osvojíme a uvědomíme si, že toho nejsme schopni, pak budeme možná připraveni přijmout pomoc, kterou nám chce poskytnout , spíše než se spoléhat na vlastní zásluhy.
K tomuto kroku nás jeho učení vede. Dále vidíme, jak Ježíš projevuje autoritu, kterou si jeho učení předpokládalo.