Ježíš uzdravuje: mocným slovem

Vlivný francouzský lékař a politik Bernard Kouchner založil agenturu pro lékařskou pomoc Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières ) v důsledku svého působení v nigerijském regionu Biafra během krvavé války v Biafře, kde pracoval na léčení a záchraně zraněných. Lékaři bez hranic se stali globální agenturou pro lékařskou pomoc známou svou neutralitou. Lékaři bez hranic se snaží léčit a zachraňovat jakoukoli stranu v konfliktní zóně nebo při přírodní katastrofě bez ohledu na rasu či náboženství. 

Po založení Lékařů bez hranic se Kouchner stal třikrát ministrem zdravotnictví Francie, a to jak pro levicovou, tak pro pravicovou francouzskou vládu. OSN jmenovala Kouchnera svým vyslancem v Kosovu, aby vytvořil funkční vládní struktury pro uzdravení Kosova po brutální válce v Kosovu v letech 1998-99 v bývalé Jugoslávii. List Jerusalem Post zařadil Kouchnera na 15. místo v žebříčku nejvlivnějších Židů na světě kvůli jeho přínosu k uzdravení lidí a národů.

Nemoc a uzdravení ze starověkých židovských tradic

Uzdravování z nemocí je pro židovský lid již dlouho důležitým tématem. Zamyslete se nad těmito slovy, která Jeremiáš napsal v Bibli před více než 2500 lety.

¹² Tak praví Hospodin:

„Tvá zranění se nehojí,
tvé rány bolí.
¹³ Není, kdo by tě obhájil,
není léku na tvé bolesti,
nikdo tě nedokáže uzdravit!
¹⁴ Všichni tví milenci na tebe zapomněli,
žádný z nich o tebe nestojí.
Ranil jsem tě jako nepřítel,
ztrestal tě jako surovec,
protože máš tolik vin
a tvůj hřích se tolik rozmnožil.

¹⁷ Ano, já obnovím tvé zdraví,
tvé rány zhojím, praví Hospodin,
neboť tě nazývali poběhlicí:
‚O Sion přece nikdo nestojí!‘“

Jeremjáš 30:12-14,17

Jeremiáš ve jménu Božím napsal, že izraelský národ potřebuje národní uzdravení. Jelikož však Izrael v Jeremiášově době toto uzdravení odmítl podstoupit, jeho osud ukazoval na národní bolest a utrpení. Jeremiáš však zažehl vizi budoucího národního uzdravení. To zopakoval o několik kapitol později.

⁶ Hle – potom však ovážu jejich rány, uzdravím je a vyléčím. Dám jim zakusit hojný pokoj a bezpečí.

Jeremiáš 33:6

Ježíš Léčitel

Pět set let poté, co Jeremiáš napsal tato slova, se objevil Ježíš. Z jeho mnoha výjimečných vlastností vynikala jeho schopnost a ochota uzdravovat lidi. Stejně jako Bernard Kouchner a Lékaři bez hranic, i Ježíš toto uzdravování dobrovolně rozdával lidem bez ohledu na rasu, pohlaví, politické názory nebo konflikty. Na rozdíl od Kouchnera a dalších dnešních léčitelů byl Ježíšovým primárním prostředkem uzdravování mluvení. Podíváme se na některé hlavní příklady zaznamenané v evangeliích a poté se vrátíme do Starého zákona, abychom se podívali na jejich význam.

Dříve jsme viděli, že Ježíš učil s velkou autoritou, používal autoritu, kterou mohl mít jen Kristus . Ihned po skončení tohoto Kázání na hoře evangelium zaznamenává, že:

Když pak sestupoval z hory, šly za ním veliké zástupy. ² Vtom přišel jeden malomocný a klaněl se mu se slovy: „Pane, kdybys jen chtěl, dokážeš mě očistit.“

³ On vztáhl ruku a dotkl se ho se slovy: „Já to chci. Buď čistý!“ A jeho malomocenství bylo ihned očištěno. ⁴ Potom mu Ježíš řekl: „Dej pozor, abys to nikomu neříkal. Jdi ale, ukaž se knězi a obětuj Bohu dar, který přikázal Mojžíš – na svědectví pro ně.“

Matouš 8:1-4

 Ježíš uzdravuje autoritativním slovem

Ježíš nyní projevuje svou autoritu tím, že uzdravuje muže s malomocenstvím. Jednoduše řekl: „ Buď čistý “ a muž byl očištěn a uzdraven. Ježíšova slova měla autoritu uzdravovat i učit.

Pak se Ježíš setkal s „nepřítelem“. Římané byli v té době nenáviděnými okupanty židovské půdy . Židé se na Římany tehdy dívali podobně, jako se někteří Palestinci chovají k Izraelcům dnes. Nejvíce (Židy) nenáviděli římské vojáky, kteří často zneužívali svou moc. Ještě horší byli římští důstojníci – „ centurioni “, kteří těmto vojákům veleli. Ježíš se nyní s takovým „nepřítelem“ setkává. Zde je návod, jak se setkali:

Ježíš uzdravuje setníka

⁵ Když vcházel do Kafarnaum, přistoupil k němu římský setník a prosil ho: ⁶ „Pane, můj služebník leží doma raněn mrtvicí a strašně trpí.“

⁷ Ježíš mu řekl: „Já přijdu a uzdravím ho.“

⁸ Setník však odpověděl: „Pane, nezasloužím si, abys vešel pod mou střechu. Řekni jen slovo, a můj služebník bude uzdraven. ⁹ Sám jsem přece člověk, který podléhá velení a velí vojákům. Když někomu řeknu ‚Jdi,‘ jde; když řeknu jinému ‚Přijď,‘ přijde; když řeknu svému otroku ‚Udělej to,‘ udělá to.“

¹⁰ Ježíš, překvapen tím, co uslyšel, řekl těm, kdo šli za ním: „Amen, říkám vám, takovou víru jsem nikde v Izraeli nenašel! ¹¹ Říkám vám, že mnozí přijdou od východu i od západu a budou stolovat s Abrahamem, Izákem a Jákobem v nebeském království, ¹² ale synové království budou vyvrženi do té venkovní tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.“

¹³ Tomu setníkovi pak Ježíš řekl: „Jdi. Ať se ti stane, jak jsi uvěřil.“ A v tu chvíli byl jeho služebník uzdraven.

Matouš 8:5-13

Uzdravení, když víra uznala autoritu

Ježíšovo slovo mělo takovou autoritu, že jednoduše vyslovil příkaz a on se stal z dálky. Ježíše však ohromilo, že pouze tento pohanský „nepřítel“ měl víru, aby rozpoznal moc jeho Slova – že Kristus měl autoritu Říct a ono se stane. Člověk, o kterém bychom si mohli myslet, že nemá víru (pochází ze „špatného“ lidu a ze „špatného“ náboženství), ale z Ježíšova pohledu se jednoho dne připojí k nebeské hostině, zatímco ti ze „správného“ náboženství a ze „správného“ lidu se k ní nepřipojí. Ježíš varuje, že ani náboženství, ani dědictví nezaručují nebe.

Ježíš také uzdravoval židovské vůdce. Jeden z jeho nejmocnějších zázraků se dokonce stal, když vzkřísil mrtvou dceru představeného synagogy. Evangelium to zaznamenává takto:

Ježíš vzkřísil mrtvou dceru představeného synagogy

⁴⁰ Při návratu Ježíše vítal dav lidí; všichni už na něj čekali. ⁴¹ Vtom přišel muž jménem Jairus, představený synagogy. Padl Ježíši k nohám a prosil ho, aby s ním šel domů. ⁴² Měl totiž jedinou dceru, asi dvanáctiletou, a ta umírala.

Šel tedy za ním a davy ho tiskly ze všech stran.

Lukáš 8:40-42

… Přerušeno uzdravováním krvácející ženy

⁴³ Byla tam jedna žena, která už dvanáct let trpěla krvácením. Utratila všechno své živobytí na lékaře, ale žádný ji nemohl uzdravit. ⁴⁴ Když se ale zezadu přiblížila k Ježíši a dotkla se cípu jeho roucha, její krvácení ihned přestalo.

⁴⁵ „Kdo se mě dotkl?“ ptal se Ježíš.

Když se nikdo nepřiznával, ozval se Petr: „Mistře, davy se na tebe mačkají a tlačí…“

⁴⁶ Ježíš ale opakoval: „Někdo se mě musel dotknout. Cítil jsem, jak ze mě vyšla moc.“

⁴⁷ Žena viděla, že se to neutají. S rozechvěním přistoupila, padla před ním a pověděla mu přede všemi, proč se ho dotkla a jak byla hned uzdravena.

⁴⁸ „Dcero,“ odpověděl jí Ježíš, „tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji.“

Lukáš 8:43-48

…Zpátky k mrtvé dceři

⁴⁹ Než to dořekl, přišel někdo z domu představeného synagogy se slovy: „Tvá dcera umřela. Není třeba obtěžovat mistra.“

⁵⁰ Ježíš to však zaslechl a řekl mu: „Neboj se, jenom věř. Bude zachráněna.“

⁵¹ Když pak vcházel do toho domu, nepustil dovnitř nikoho kromě Petra, Jakuba, Jana a rodičů děvčátka. ⁵² Všichni nad ní plakali a kvíleli, ale on řekl: „Neplačte! Neumřela, jen spí.“

⁵³ Začali se mu vysmívat, protože věděli, že umřela. ⁵⁴ On ji ale vzal za ruku a zvolal: „Děvčátko, vstaň!“ ⁵⁵ Tehdy se do ní vrátil duch a ihned vstala. Nechal jí tedy přinést něco k jídlu. ⁵⁶ Její rodiče byli ohromeni, ale on jim zakázal komukoli říkat, co se stalo.

Lukáš 8:49-56

Ježíš opět pouhým slovem přikázání vzkřísil mladou dívku z mrtvých. Nebylo to náboženství ani nedostatek náboženství, ať už byl Žid či nikoliv, co Ježíši bránilo v zázračném uzdravování lidí. Všude, kde našel víru nebo důvěru, bez ohledu na jejich pohlaví, rasu nebo náboženství, uplatňoval svou autoritu k uzdravování.

Ježíš uzdravuje mnoho lidí, včetně přátel

Evangelium zaznamenává, že Ježíš šel do domu Petra, který se později stal jeho hlavním učedníkem. Když tam dorazil, viděl potřebu a sloužil. Jak je zaznamenáno:

¹⁴ Když potom Ježíš přišel do Petrova domu, uviděl tam jeho tchyni, jak leží s horečkou. ¹⁵ Dotkl se její ruky, horečka ji opustila a ona vstala a začala ho obsluhovat. ¹⁶ Večer k němu přivedli mnoho lidí posedlých démony a on ty duchy vymítal slovem a všechny nemocné uzdravil. ¹⁷ Tak se naplnilo slovo proroka Izaiáše: „Naše neduhy sňal a naše nemoci nesl.“

Matouš 8:14-17

Ježíš měl moc nad zlými duchy, které z lidí vyháněl jednoduše „ slovem “. Dnes častěji používáme termín „duševní zdraví“ spíše než „zlí duchové“, ale cíl zůstává stejný – duševní a emocionální pohoda. Evangelium nám pak připomíná, že proroci předpověděli, že jeho zbavení našich nemocí bude znamením Kristova příchodu. 

Izajáš předvídá uzdravení

Biblický prorok Izajáš prorokoval 750 let před Ježíšem, ale mluvil v první osobě (já) jménem přicházejícího Krista (=„pomazaného“ ) a prorokoval, že:

Duch Panovníka Hospodina na mně spočívá,
abych nesl dobré zprávy ubohým.
Poslal mě ovázat srdce ztrápených,
vyhlásit svobodu zajatým
a propuštění spoutaným,
² vyhlásit Hospodinovo léto milosti
a den pomsty našeho Boha,
potěšit všechny plačící,
³ posílit na Sionu truchlící,
dát jim věnec místo popela,
olej radosti místo truchlení
a oděv chvály místo skleslosti.
Budou je nazývat: Duby spravedlnosti,
stromy, jež Hospodin zasadil,
aby se na nich oslavil.

Izaiáš 61:1-3

Izajáš předpověděl, že přicházející Kristus (=pomazaný) přinese „ dobrou zprávu “ (=evangelium) chudým a že lidi utěší, osvobodí a propustí na svobodu. Mnozí dnes nevěří evangelijním zprávám o Ježíšových uzdraveních. Nebyly to však jen zbožné mýty z fantazie Matouše a Lukáše. Jsou v souladu s mnohem staršími prorockými spisy, které tato uzdravení předpovídaly jako nezaměnitelné znamení k identifikaci Krista. Ježíšova schopnost uzdravovat reagovala na diagnózu stanovenou Jeremiášem, naplnila Izajášovu předpověď a nabízí nám naději na uzdravení, pokud s vírou zareagujeme na jeho projevy autority. 

Boží slovo

To, že tak často uzdravoval pouhým pronesením „Slova“, dokazuje tvrzení evangelia, že nebyl jen Kristem, ale také

Na počátku bylo Slovo
a to Slovo bylo u Boha
a to Slovo bylo Bůh.

Jan 1:1

Ježíš měl takovou autoritu, že byl také nazýván „ Slovem Božím “. Dále vidíme, jak se jeho Slovu podřídila i samotná příroda.