Textová kritika a Bible
V naší vědecké a vzdělané době zpochybňujeme mnoho nevědeckých přesvědčení, které měly předchozí generace. Tato skepse platí zejména pro Bibli. Mnozí z nás zpochybňují spolehlivost Bible na základě toho, co o ní víme. Koneckonců, Bible byla napsána před více než dvěma tisíci lety. Ale po většinu těchto tisíciletí neexistovaly žádné tiskařské stroje, kopírky ani nakladatelství. Původní rukopisy se tedy opisovaly ručně, generace za generací. Současně jazyky vymíraly a vznikaly nové, říše se měnily a nastupovaly nové mocnosti.
Vzhledem k tomu, že původní rukopisy jsou již dávno ztraceny, jak víme, že to, co dnes v Bibli čteme, je to, co původní autoři skutečně napsali? Možná byla Bible změněna nebo poškozena. Možná to udělali církevní představitelé, kněží, biskupové nebo mniši, protože si přáli změnit její poselství pro své účely.
Principy textové kritiky
Tato otázka se přirozeně týká jakéhokoli starověkého spisu. Textová kritika je akademická disciplína, která se zabývá určováním, zda se starověký text od svého původního složení změnil až do současnosti. Protože se jedná o akademickou disciplínu, vztahuje se na jakýkoli starověký spis z jakéhokoli jazyka. Tento článek vysvětluje některé základní principy textové kritiky a aplikuje je na Bibli, aby určil její spolehlivost.
Tento diagram ukazuje příklad hypotetického dokumentu napsaného v roce 500 př. n. l. Původní text se dlouho nedochoval. Než se tedy rozloží, ztratí nebo zničí, musí být z něj pořízena rukopisná (MSS) kopie (1. kopie). Opisování prováděla profesionální skupina lidí zvaná písaři . Postupem času písaři pořizují kopie (2. a 3. kopii) 1. kopie. V určitém okamžiku je kopie zachována tak, že existuje dodnes (3. kopie).
Princip 1: Časové intervaly rukopisu
V našem příkladovém diagramu písaři vytvořili tento dochovaný opis v roce 500 n. l. To znamená, že nejstarší stav textu, o kterém víme, je až po roce 500 n. l. Doba od roku 500 př. n. l. do roku 500 n. l. (v diagramu označená x ) tedy tvoří období textové nejistoty. Přestože originál byl napsán dávno předtím, všechny rukopisy před rokem 500 n. l. zmizely. Proto nemůžeme hodnotit opisy z tohoto období.
Prvním principem používaným v textové kritice je tedy měření tohoto časového intervalu. Čím kratší je tento interval x , tím větší důvěru můžeme mít ve správné zachování dokumentu do naší doby, protože se zkracuje doba nejistoty.
Zásada 2: Počet existujících rukopisů
Druhým principem používaným v textové kritice je počítání počtu dnes existujících rukopisů. Náš výše uvedený příklad ukázal, že je k dispozici pouze jeden rukopis (3. výtisk). Obvykle však dnes existuje více než jeden rukopis. Čím více rukopisů v současnosti existuje, tím lepší jsou data o rukopisech. Historici pak mohou porovnat kopie s jinými kopiemi, aby zjistili, zda a jak moc se tyto kopie od sebe liší. Počet dostupných rukopisných kopií se tak stává druhým ukazatelem určujícím textovou spolehlivost starověkých spisů.
Textová kritika klasických řecko-římských spisů ve srovnání s Novým zákonem
Tyto principy platí pro všechny starověké spisy. Porovnejme tedy nyní rukopisy Nového zákona s jinými starověkými rukopisy, které vědci považují za spolehlivé. Tato tabulka uvádí některé známé…
| Autor | Když napsáno | Nejstarší kopie | Časové rozpětí | # |
| Caesar | 50 př. n. l. | 900 n. l. | 950 | 10 |
| Platón | 350 př. n. l. | 900 n. l. | 1250 | 7 |
| Aristoteles* | 300 př. n. l. | 1100 n. l. | 1400 | 5 |
| Thukydides | 400 př. n. l. | 900 n. l. | 1300 | 8 |
| Hérodotos | 400 př. n. l. | 900 n. l. | 1300 | 8 |
| Sofokles | 400 př. n. l. | 1000 n. l. | 1400 | 100 |
| Tacitus | 100 n. l. | 1100 n. l. | 1000 | 20 |
| Plinius | 100 n. l. | 850 n. l. | 750 | 7 |
Rukopisná data známých starověkých autorů přijímaná jako spolehlivá.
McDowell, J. Důkazy, které vyžadují verdikt . 1979. s. 42-48
*z libovolného díla
Tito spisovatelé představují hlavní klasické autory starověku. Jejich spisy v podstatě formovaly vývoj evropské a západní civilizace. V průměru se nám však dochovaly pouze v 10–100 rukopisech. Navíc nejstarší existující kopie se dochovaly přibližně 1000 let po napsání originálu. Považujeme je za kontrolní experiment, protože obsahují spisy, které tvoří základ historie a filozofie. Akademici a univerzity po celém světě je proto přijímají, používají a vyučují.
Rukopisy Nového zákona
Následující tabulka porovnává rukopisy Nového zákona podle stejných principů textové kritiky. Poté je porovnáme s našimi kontrolními daty, stejně jako v jakémkoli vědeckém výzkumu.
| MSS | Když napsáno | Datum MSS | Časové rozpětí |
| Jan Rylan | 90 n. l. | 130 n. l. | 40 let |
| Bodmerův papyrus | 90 n. l. | 150–200 n. l. | 110 let |
| Chester Beatty | 50–60 n. l. | 200 n. l. | 20 let |
| Vatikánský kodex | 50–90 n. l. | 325 n. l. | 265 let |
| Sinajský kodex | 50–90 n. l. | 350 n. l. | 290 let |
Textová data nejstarších rukopisů Nového zákona
Comfort, PW Původ Bible , 1992. s. 193
Tato tabulka však poskytuje pouze stručný přehled některých existujících rukopisů Nového zákona. Počet rukopisů Nového zákona je tak obrovský, že by bylo nemožné je vyjmenovat v jedné tabulce.
Svědectví o stipendiu
Jak uvádí jeden vědec, který se touto problematikou zabýval po mnoho let:
„V dnešní době existuje více než 24 000 rukopisných kopií částí Nového zákona… Žádný jiný starověký dokument se ani zdaleka nepřibližuje takovému počtu a dokladům. Pro srovnání, Homérova Iliada je druhá s 643 rukopisy, které se dochovaly.“
McDowell, J.Důkazy, které vyžadují verdikt. 1979. s. 40
Přední vědec z Britského muzea to potvrzuje:
„Učenci jsou přesvědčeni, že vlastní v podstatě pravdivé texty hlavních řeckých a římských autorů… přesto naše znalost jejich spisů závisí na pouhé hrstce rukopisů, zatímco rukopisy Nového zákona se počítají na… tisíce.“
Kenyon, FG (bývalý ředitel Britského muzea)Naše Bible a starověké rukopisy. 1941, s. 23
Tato data se týkají konkrétně rukopisů Nového zákona. Tento článek se zabývá textovou kritikou Starého zákona.
Textová kritika Nového zákona a Konstantin
Je důležité, že velké množství těchto rukopisů je extrémně starých. Vezměte si například úvod knihy, která přepisuje nejstarší řecké dokumenty Nového zákona.
„Tato kniha poskytuje přepisy 69 nejstarších rukopisů Nového zákona… datovaných od začátku 2.stoletído začátku 4.století(100–300 n. l.)… obsahujících asi 2/3 textu Nového zákona“
Comfort, PW „Text nejstarších řeckých rukopisů Nového zákona“. s. 17. 2001
To je významné, protože tyto rukopisy pocházejí z doby před římským císařem Konstantinem (kolem roku 325 n. l.). Předcházejí také vzestupu katolické církve k moci. Někteří se ptají, zda biblický text pozměnil buď Konstantin, nebo katolická církev. Můžeme to ověřit porovnáním rukopisů z doby před Konstantinem (325 n. l.) s rukopisy z doby pozdější. Zjistíme však, že se nezměnily. Rukopisy například z roku 200 n. l. jsou stejné jako ty, které pocházejí později.
Ani katolická církev, ani Konstantin tedy Bibli nezměnili. Nejedná se o náboženské prohlášení, ale je založeno výhradně na rukopisných datech. Obrázek níže znázorňuje časovou osu rukopisů, ze kterých pochází dnešní Nový zákon.
Důsledky biblické textové kritiky
Jaký z toho tedy můžeme vyvodit závěr? Nový zákon je jistě, alespoň v tom, co můžeme objektivně měřit, ověřen v mnohem vyšší míře než jakékoli jiné klasické dílo. Verdikt lze nejlépe shrnout takto:
„Být skeptický k výslednému textu Nového zákona znamená nechat veškerou klasickou antiku upadnout do zapomnění, protože žádný jiný dokument starověkého období není bibliograficky tak dobře doložen jako Nový zákon.“
Montgomery,Dějiny a křesťanství. 1971. s. 29
Myslí tím, že pokud pochybujeme o spolehlivosti zachování Bible, měli bychom zahodit vše, co víme o klasické historii. Přesto to žádný informovaný historik nikdy neudělal. Víme, že biblické texty nebyly změněny s tím, jak přicházely a odcházely éry, jazyky a říše. Víme to, protože nejstarší existující rukopisy těmto událostem předcházely. Například víme, že žádný přehnaně horlivý středověký mnich ani papež, který by koval pikle, nepřidal do Bible Ježíšovy zázraky. Máme rukopisy, které existují před všemi středověkými mnichy a papeži. Protože všechny tyto rané rukopisy obsahují Ježíšovy zázraky, pak je tito imaginární středověcí spiklenci nemohli vložit.
A co překlad Bible?
Ale co chyby v překladech? Proč dnes existuje tolik různých verzí Bible? Znamená existence mnoha verzí, že je nemožné určit, co napsali původní autoři?
Nejprve si vyjasněme jeden častý omyl. Mnozí si myslí, že Bible dnes prošla dlouhou řadou překladatelských kroků. Představují si každý nový jazyk přeložený z předchozího. Takže si představují řadu asi takto: řečtina -> latina -> středověká angličtina -> shakespearovská angličtina -> moderní angličtina -> další moderní jazyky.
Lingvisté dnes překládají Bibli do různých jazyků přímo z jejích původních jazyků. Takže v případě Nového zákona se překlad provádí z řečtiny do moderního jazyka. V případě Starého zákona se překlad provádí z hebrejštiny do moderního jazyka ( další podrobnosti včetně ortodoxních překladů zde ). Základní řecký a hebrejský text je však standardní. Různé verze Bible tedy vycházejí z toho, jak se lingvisté rozhodnou je přeložit do moderního jazyka.
Spolehlivost překladu
Vzhledem k rozsáhlé klasické literatuře, která byla napsána v řečtině (původním jazyce Nového zákona), je možné přesně přeložit původní myšlenky a slova původních autorů. Různé moderní verze to dokonce potvrzují. Přečtěte si například tento známý verš v nejběžnějších verzích a všimněte si mírných odchylek ve formulaci, ale konzistence v myšlence a významu:
‘Odměnou hříchu je totiž smrt, ale Božím darem je věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu. ‘
Římanům 6:23 (B21)
‘Hřích dává svou odplatu – smrt; Bůh dává jako projev své milosti věčný život. Získáváme ho prostřednictvím našeho Pána, Ježíše Krista.’
Římanům 6:23 (SNC)
‘Nebo odplata za hřích jest smrt, ale milost Boží jest život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem.’
Římanům 6:23 (BKR)
Vidíte, že mezi překlady není žádný nesoulad, protože říkají přesně totéž, jen s mírně odlišnými slovy.
Závěr
Stručně řečeno, ani čas, ani překlady nezkreslily myšlenky a učení vyjádřené v původních biblických rukopisech. Tyto myšlenky nám dnes nejsou skryty. Víme, že Bible dnes přesně sděluje to, co její autoři tehdy skutečně napsali.
Je však důležité si uvědomit, co tato studie neukazuje. To nutně nedokazuje, že Bible je Boží slovo.
Pochopení textové spolehlivosti Bible však poskytuje výchozí bod, od kterého můžeme začít zkoumat Bibli. Můžeme zjistit, zda lze zodpovědět i tyto další otázky . Můžeme se také informovat o jejím poselství
. Vzhledem k tomu, že Bible tvrdí, že její poselství je Božím
požehnáním pro vás, co když je možná pravdivé? Možná stojí za to věnovat
čas poznávání některých důležitých událostí Bible. Dobrým začátkem je její začátek.