
Bible nás popisuje jako zkažené od obrazu, v jaký nás Bůh stvořil. Jak se to stalo? Zaznamenává to kniha Genesis v Bibli. Krátce poté, co byli první lidé ( Adam a Eva ) stvořeni „k obrazu Božímu“, byli zkoušeni a museli se rozhodnout. Bible popisuje jejich rozhovor s „hadem“. Had byl vždy chápán jako Satan – duchovní nepřítel Boha. V Bibli Satan obvykle mluví skrze někoho. V tomto případě mluvil skrze hada:
Pokušení v zahradě
Nejchytřejší ze všech polních zvířat, která Hospodin Bůh učinil, byl had. Ten řekl ženě: „Opravdu vám Bůh zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“
2 „Ovoce stromů v zahradě jíst smíme,“ odpověděla žena hadovi. 3 „Ale o ovoci stromu uprostřed zahrady Bůh řekl: ‚Nejezte z něj, ani se ho nedotýkejte, jinak zemřete.‘“ [a]
4 Na to had ženě řekl: „Určitě nezemřete! 5 Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo.“
6 Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom žádoucí k nabytí rozumu, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala i svému muži, který byl s ní, a také on jedl. 7 Tehdy se jim oběma otevřely oči a poznali, že jsou nazí. Svázali tedy fíkové listí a udělali si zástěrky.
První Mojžíšova 3:1-7
Volba
Jejich volbou (a pokušením) bylo, že mohou „být jako Bůh“. Doposud ve všem důvěřovali Bohu, ale nyní měli na výběr stát se „jako Bůh“, důvěřovat sami sobě a být svými vlastními bohy.
Ve své volbě autonomie se změnili. Cítili stud a snažili se to zakrýt. Když Bůh konfrontoval Adama, obvinil Evu (a Boha, který ji stvořil). Ona obvinila hada. Nikdo nepřijal odpovědnost.

Důsledky této volby
To, co začalo ten den, pokračuje, protože jsme zdědili stejnou nezávislou povahu. Někteří Bibli špatně chápou a myslí si, že nás viní z Adamovy špatné volby. Jediný, kdo je obviňován, je Adam, ale my žijeme v důsledcích jeho rozhodnutí. Nyní jsme zdědili tuto nezávislou Adamovu povahu. Možná nechceme být bohy vesmíru, ale chceme být bohy v našem prostředí, odděleně od Boha.
To vysvětluje tolik věcí v lidském životě: zamykáme si dveře, potřebujeme policii a máme počítačová hesla – protože jinak bychom se navzájem okrádali. Proto se společnosti nakonec hroutí – protože kultury mají tendenci se rozkládat. Proto se všechny formy vlády a ekonomických systémů, i když některé fungují lépe než jiné, nakonec zhroutí. Něco na tom, jací jsme, nám brání v tom , abychom chápali , jak by věci měly být.
Hřích – minout
Slovo „chybět“ shrnuje naši situaci. Verš z Bible poskytuje obrázek, abychom to lépe pochopili. Říká:
16 V celém tom vojsku bylo sedm set znamenitých mužů, leváků, z nichž každý střílel z praku navlas přesně a neminul.
Soudců 20:16
Toto označení popisuje vojáky, kteří byli mistry v používání praků a nikdy neminuli. Hebrejské slovo přeložené výše jako „minout“ je יַחֲטִֽא. Ve Starém zákoně se také překládá jako hřích .

Voják vezme kámen a vystřelí jím, aby zasáhl cíl. Pokud se mine, selhal ve svém záměru. Stejně tak nás Bůh stvořil k obrazu svému , abychom zasáhli cíl v tom, jak se k Němu vztahujeme a jak se chováme k druhým. „Hřešit“ znamená minout tento účel nebo cíl, který pro nás Bůh zamýšlel.
Tento obraz, kdy se člověk netrefil, není šťastný ani optimistický. Lidé někdy silně reagují proti biblickému učení o hříchu. Jeden univerzitní student mi jednou řekl: „Nevěřím, protože se mi nelíbí, co se tu říká.“ Ale co má „láska“ k něčemu společného s pravdou? Nemám rád daně, války ani zemětřesení – nikdo je nemá – ale to je nedělá nepravdivými. Žádné z nich nemůžeme ignorovat. Všechny systémy práva, policie, zámků a bezpečnosti, které jsme do společnosti zabudovali, aby nás chránily jeden před druhým, naznačují, že něco není v pořádku . Alespoň bychom se k tomuto biblickému učení o našem hříchu měli přistupovat s otevřenou myslí.
Bůh oznamuje svou pomoc
Máme problém. Jsme zkažení obrazem, v němž jsme byli původně stvořeni. Takže nyní se nám nedaří dosáhnout cíle, pokud jde o naše morální činy. Bůh nás ale nenechal v naší bezmoci. Měl plán, jak nás zachránit, a proto evangelium doslova znamená „dobrá zpráva“ – protože tento plán je dobrou zprávou, že nás zachraňuje. Bůh nečekal, až Abraham tuto zprávu oznámí; poprvé ji oznámil v témže rozhovoru s Adamem a Evou. Na toto první oznámení Dobré zprávy se podíváme dále.