Kristovo „odříznutí“ podrobně popsáno stovky let předem
Dříve jsme se zabývali Danielovou předpovědí o Kristově „odříznutí“ po určitém cyklu let. Ježíšův triumfální vjezd do Jeruzaléma (často nazývaný Květná neděle ) naplnil Danielovo proroctví přesně 173 880 dní po perském dekretu o obnově Jeruzaléma. Slovní spojení „ odříznutí “ odkazovalo na Izajášovu představu o Výhonku vyrůstajícím ze zdánlivě mrtvého pařezu . Ale co tím myslel?
Izajáš ve své knize napsal i další proroctví, v nichž kromě Výhonku použil i jiná témata . Jedním z takových témat byl přicházející Služebník . Kdo byl tento „Služebník“ ? Co měl udělat? Podíváme se podrobně na jednu pasáž z proroctví, která je níže reprodukována v plném znění, pouze s několika vloženými komentáři.
Představen přicházející služebník
13 Hle, můj služebník uspěje;
povstane, zvedne se, vyvýšen bude velice!
14 Jako se nad ním [a] mnozí zděsili,
(že nelidsky byl napohled zohaven –
už ani člověku nebyl podoben),
15 tak mnohé národy zase ohromí:
I králové kvůli němu oněmí,
až spatří nevýslovné,
až neslýchané pochopí.Izajáš 52:13-15
Izajáš popisuje lidského muže, protože o Služebníkovi hovoří jako o „on“, „jeho“ a „jeho“. Izajáš prorocky předpovídá budoucnost (z frází „bude jednat…“, „bude vzkříšen…“). Ale o čem toto proroctví bylo?
Kropení – kněžská práce
Když starověcí chrámoví kněží obětovali za Izraelity, kropili je krví. To symbolizovalo odpuštění a přikrytí jejich hříchů. Izajáš však prorokoval, že přicházející Služebník pokropí „mnoho národů“ . Izajáš tedy viděl, že tento Služebník poskytne odpuštění nežidům, stejně jako to tito kněží činili židovským věřícím. To je paralelní s proroctvím , že Výhonek bude knězem, protože pouze kněží mohli kropit krví. Tento globální rozsah „mnoha národů“ navazuje na sliby dané o staletí dříve Abrahamovi, že skrze něj budou požehnány „všechny národy“.
Ale když Izajáš rozprášil mnoho národů, předvídal samotný „vzhled“ a „podobu“ Služebníka znetvořenou a zkaženou. Slíbil, že jednoho dne národy „pochopí“.
Sluha opovrhovaný
Kdo uvěřil naší zprávě?
Komu se zjevila Hospodinova paže?
2 Vyrostl před ním jako proutek,
jako kořínek ze země vyprahlé.
Nebyl nápadný ani honosný,
abychom na něj hleděli,
nebylo na něm vidět nic,
proč bychom po něm toužili.
3 Opovržený a opuštěný lidmi,
muž utrpení a znalý bolestí,
jako ten, před kterým tvář si zakrývají,
opovržený –
proč bychom si ho všímali?Izajáš 53:1-3
Ačkoli Služebník pokropí mnoho národů, bude také „opovrhován“ a „odmítnut“ , plný „utrpení“ a „známý bolest“ .
Sluha probodnutý
4 Bolesti, jež nesl, však byly naše,
naše utrpení vzal na sebe!
My jsme se ale domnívali,
že je od Boha trestán, bit a pokořen.
5 On však byl proboden naším proviněním,
našimi vinami trýzněn byl;
pro naše blaho snášel potrestání –
byli jsme uzdraveni jeho ranami!Izajáš 53:4-5
Služebník by na sebe vzal „naši“ bolest. Jeho údělem by byl také „probodený“ a „zdrcený“ v „trestu“. Tento trest nám (těm z mnoha národů) přinese „pokoj“ a uzdravení.
Světské i biblické zdroje nám říkají, že asi před 2000 lety (ale stále více než 700 let po Izajášovi) byl Ježíš ukřižován. Při této popravě ho úřady doslova probodly hřeby ukřižování.
Naše hříchy – na Něm
6 My všichni jsme jako ovce zabloudili,
každý se na svou cestu obrátil,
Hospodin ale uvalil na něj
provinění nás všech.Izajáš 53:6
Bible definuje hřích jako „minutí zamýšleného cíle“ . Jako napjatý šíp jdeme „svou vlastní cestou“. Tento Služebník ponese hřích (nepravost), který jsme způsobili.
Beránek na porážku
7 Byl zmučen, a přestože trpěl,
ústa neotevřel.
Na smrt byl veden jako beránek,
jak ovce před střihači oněměl,
ústa neotevřel.Izajáš 53:7
Služebník bude jako beránek jdoucí na „porážku“. Ale nebude protestovat, ani „neotevře ústa“. Abraham měl za svého syna berana jako náhradu a Abraham obětoval berana místo Izáka. Tento přicházející Služebník bude mít podobnou roli jako onen beran.
„Odříznuti“ od života
8 Vzali jej, aby byl zadržen a souzen;
kdo z jeho současníků na to pomyslel?
Byl totiž vyťat ze země živých,
proviněním mého lidu raněn byl.Izajáš 53:8
Služebník umírá („ odříznut “ od „země živých“). Daniel použil přesně tento výraz („odříznut“) v prorokování o tom, co se stane s Kristem po jeho představení jako Mesiáše. Izajáš zde podrobněji předpověděl, že „odříznut“ znamená „odříznut ze země živých“! Takže v onen osudný Velký pátek Ježíš zemřel , doslova „odříznut ze země živých“. Stalo se to krátce poté, co se při svém triumfálním vstupu představil jako Kristus .
Paradox jeho pohřbu
9 Ač měl být pohřben se zločinci,
octl se v hrobě [a] s boháčem;
nikdy se totiž nedopustil křivdy
a v ústech neměl žádnou lest.Izajáš 53:9
Ježíše popravili jako zločince („přidělen hrob se zlými“). Evangelia však zaznamenávají, jak bohatý muž, Josef z Arimatie, pohřbil Ježíšovo tělo ve svém vlastním hrobě . Ježíš doslova naplnil obě strany paradoxu. Ačkoli mu byl „přidělen hrob se zlými“, byl také „s bohatými ve své smrti“.
Boží plán po celou dobu
10 Hospodinovou vůlí však bylo trýznit jej,
ranit jej trápením:
Za vinu když sám sebe obětuje,
uvidí potomstvo, bude dlouho živ
a Hospodinova vůle skrze něj
se zdárně naplní.Izajáš 53:10
Celá tato krutá smrt nebyla nějakou hroznou nehodou ani neštěstím. Byla to výslovně „Hospodinova vůle“ ho rozdrtit.
Ale proč?
Židé v Izajášově době obětovali beránky jako oběť za své hříchy, aby jim bylo odpuštěno. Takže i zde by „život“ tohoto Služebníka byl „obětí za hřích“.
Za čí hřích?
Vzhledem k tomu, že „mnoho národů“ bude „roztroušeno“ (viz výše), je to hřích lidí v „mnoha národech“. Těch „všech“, kteří se „odvrátili“ a „sešli z cesty“. Izajáš mluví o tobě a o mně.
Život po smrti
11 Po svém utrpení však světlo [a] uvidí
a bude nasycen.
Můj spravedlivý služebník mnohé ospravedlní;
jejich viny vezme na sebe.Izajáš 53:11
Ačkoli je Služebníkova zkouška hrozná, zde se tón mění k optimismu a triumfu. Po strašlivém utrpení, které bylo podrobně popsáno dříve, tento Sluha spatří „světlo života“.
Vrátí se k životu?!
Izajáš prorokoval zdánlivě nemožné 750 let předtím, než Ježíš přesvědčivě obhájil své vzkříšení .
A tím, že tento Služebník „spatří světlo života“, „ospravedlní“ mnohé. „Ospravedlnit“ je totéž jako dát „spravedlnost“. Bůh stanovil vzor tím, že dříve „připsal spravedlnost“ Abrahamovi . Podobným způsobem tento Služebník ospravedlní neboli připíše spravedlnost „mnohým“.
Odkaz mezi velkými
12 A proto mu dávám podíl s mnohými,
aby se s nesčíslnými dělil o kořist,
protože sám sebe vydal smrti
a počítal se mezi viníky.
On to byl, kdo nesl hřích mnohých
a za viníky se postavil.Izajáš 53:12
Ježíš z Nazareta patří k nejvlivnějším a nejvýznamnějším osobnostem v dějinách. Na rozdíl od jiných velkých mužů historie však Ježíš nevedl mocnou armádu ani nedobyl rozsáhlá území. Nenapsal žádnou velkou knihu ani nepřišel s novou filozofií. Nenahromadil velké jmění ani neučinil brilantní vědecký objev ani technologický průlom. Na rozdíl od jiných velkých mužů historie Ježíš zanechal svůj odkaz skrze své ukřižování a význam, který lidé přikládají jeho smrti. Izajáš nemohl lépe předpovědět důvod celosvětového odkazu přicházejícího Služebníka, než tímto závěrem.
Otisky prstů Božího díla
Izajášovo proroctví o Služebníkovi přímo poukazuje na ukřižování a vzkříšení Ježíše. Někteří kritici proto tvrdí, že si pisatelé evangelií svůj příběh vymysleli tak, aby se do této pasáže o Služebníkovi „hodil“. Izajášův závěr však těmto kritikům také odporuje. Závěr není předpovědí ukřižování a vzkříšení jako takových, ale jejich dopadu o mnoho let později . A co Izajáš předpovídá? Tento Služebník zemře jako zločinec, ale jednoho dne bude patřit mezi „velké“ . Pisatelé evangelií nedokázali tuto část „zapasovat“ do evangelijních vyprávění. Evangelia byla napsána jen několik desetiletí po Ježíšově ukřižování. V té době byl dopad Ježíšovy smrti pochybný.
V očích světa byl Ježíš v době psaní evangelií jen popraveným vůdcem odmítnutého kultu. My, o 2000 let později, můžeme vidět dopad jeho smrti. Můžeme pochopit, jak ho následný běh dějin učinil „velkým“. S prostou lidskou předvídavostí by to pisatelé evangelií nemohli předvídat.
Ale 750 let před Ježíšovým životem to Izajáš předpověděl. Podobně David udělal něco velmi podobného 1000 let před Ježíšem v Žalmu 22 .
Jediným vysvětlením je, že mu to zjevil Bůh. Jen Bůh si mohl představit, že budoucnost je tak daleko dopředu. To, že to Izajáš zapsal a že se to zachovalo spolu s dalšími Ježíšovými proroctvími , dokazuje, že záměry uvedené v Bibli jsou Jeho. Všude na ní jsou otisky Božích rukou.